Horoměřický menhir
Příznivci českých megalitů znají dobře pojem “horoměřický menhir”. Je to nevelký opracovaný kámen, který stával kousek za obcí ve směru na Kozí hřbety. Nyní je kolem něj nová zástavba, konkrétně budova a zahrada dětské školky v ulici K menhiru.
Kolem samotného kamene se nikdy nekopalo a tak není jisté, jestli je opravdu pravěký. Pokud ano, může podle mého názoru souviset s kultovním areálem na Chotole, protože většina evropských megalitů byla vztyčena právě v neolitu. V roce 2003 byla archeologicky zkoumána horoměřická lokalita Chotol. Ta se nachází na návrší, ze kterého je na všechny strany velmi dobrý rozhled. Jedná se centrální místo v krajině, a to hned z několika pravěkých období. Nejstarší nálezy pocházejí z období paleolitu (starší doby kamenné). Tuto nad krajem vyvýšenou akropoli korunovalo odhalené pohřebiště i tajemná obdélníková stavba neznámého účelu. Vzhledem k počtu nálezů a jejich typu je možné, že Chotol byl jakýmsi kultovním areálem, a že všechny zdejší nálezy spolu nějak souvisejí. Ano, úvahy archeologů skutečně jdou tímto směrem - lokalita Chotol tvoří nadčasové centrální místo v krajině. Navíc, jen tři kilometry severovýchodně leží Únětice, podle nichž dostala svůj název celá jedna pravěká kultura.
Co píše o horoměřickém menhiru Jiří Slouka na webu Revuekamen.cz?
Domnělý menhir o současné výšce cca 95 cm je možné zařadit do skupiny menších pískovcových objektů, stejně jako následující tři (Orasice, Smečno, Kersko) a stejně jako kámen v Karlachových sadech na Vyšehradě.
Nápadné je přitesání kamene, především téměř kvádrový tvar jeho báze, který s ohledem na relativní čistotu provedení může být i pozdního data (ačkoli částečně využívá přírodní rozpad horniny). Také kamenná hlava na vrcholu, o níž se většina pramenů zmiňuje a která se nedochovala, byla pravděpodobně až druhotně vytesaná (což by dokazovalo, že původně byl kámen podstatně větší) či dodatečně připevněná.
Materiálem je hrubozrnný slabě železitý pískovec svrchnokřídového stáří, rezavě okrové barvy, značně navětralý. Na jižní a západní straně kamene jsou zbytky i souvislejší plochy tmavé železito-manganové krusty, jaké se místy vyskytují na odlučných plochách pískovce. To jednoznačně svědčí o tom, že pro získání požadovaných hran byly využity přirozené pukliny ve skalním masívu, které tvořily téměř pravoúhlý systém. Přitesat bylo tedy nutné vlastně jen zbývající dvě plochy kvádru.
Nejbližší výchozy podobných pískovců se nacházejí až přibližně 5 km odsud. Podloží v místě je tvořeno křídovými slínovci na rozhraní se sukem proterozoických buližníků, který vystupuje již cca 100 m severně od menhiru a vytváří nápadné skalní výchozy na nedalekých Kozích hřbetech u Suchdola. Právě tato skutečnost je zarážející: v bezprostřední blízkosti se nalézá zdroj rezistentního i nápadného buližníku (tedy materiálu za velmi podobných podmínek využitého u nejbližšího menhiru v Chabrech), přesto byl zvolen méně kvalitní pískovec. Buď byla preferována výrazná odlišnost artefaktu od podloží – za cenu delšího transportu a snad i vědomě nižší kvality – nebo byl menhir vztyčen kulturou s menšími zkušenostmi v práci s kamenem, která nedovedla buližník vytěžit a opracovat. Každopádně jde o kontrast oproti menhiru v Chabrech, z čehož je patrné, že menhiry v Horoměřicích a v Chabrech nejsou stejně staré nebo přinejmenším, že každý byl vztyčen někým jiným.
Objekt samozřejmě může být i pozdního vzniku, tedy z dob, kdy se kamenické práce ve středních Čechách rutinně zhotovovaly z pískovce. I tento kámen však zapadá do astronomicko-geometrické sítě českých menhirů (zejm. podle Špůrka, 1987), což by svědčilo o umístění v tradičně po staletí dodržovaném a vyznačovaném bodě. Tolik Jiří Slouka.
Podle jiného názoru jde o milník umístěný na staré cestě do Roztok a Levý Hradec. Je umístěn pod z tohoto směru jen mírně vyvýšenou Skálou, nikoliv na nejvyšším místě s možností obzorového výhledu (www.eldar.cz).
V průběhu léta a podzimu 2022 se na základě mého konceptu představitelům obce podařilo odstranit nedůstojné ohraničení kamene bez informací parkovou úpravou jej dostat na kulturnější úroveň, kultivovat neudržovaný porost i stromy a nahradit nevhodné lavičky a plastový, odpadky přetékající koš krásným inventářem s dřevěnými prvky. Důvody, které mě k této iniciativě vedly, byly v zásadě dva. První, ten světský – horoměřický menhir je patrně nejznámější památkou obce. Navštěvují ji turisté z dalekého i blízkého okolí. Jde tedy o to, aby takto populární turistický cíl byl umístěn a prezentován na úrovni moderní obce 21. století, adekvátně k nové výstavbě a přibývající populaci – obci může péče o její nejstarší památku přinést jen další turistický zájem a zvýšení prestiže. Důstojně upravený menhir zajistí spolu s křížem a lípou příjemný harmonický celek na pohled, i místo k odpočinku. Nenuceně také podtrhne pravěkou, křesťanskou i moderní historii obce a její spojení s krásnou přírodou.
Důvod druhý, tedy esoterický – lidé, kteří menhiry vyhledávají, často sdílejí esoterní pohled na krajinu a vztyčené kameny i jiné megalitické památky v ní. Tyto objekty podle teorie geomantie harmonizují energie v krajině a působí příznivě i na zdraví člověka. Podle psychotronika Pavla Kozáka kameny navštěvujeme, abychom v sobě oživili schopnosti předků s nimi rozmlouvat a vzájemně si s nimi pomoci. V případě Horoměřic jde podle něho o menhir z doby bronzové, jeho síla je průměrná, a zdržuje se u něj astrální bytost – trol. Je také spojen energetickou linií s klobuckým Kamenným pastýřem.
Jak konkrétně úprava okolí menhiru probíhala?
Odstranila se nevzhledná klec, a nahradila se oválnou palisádou z pískovcových cihel. Prostor uvnitř palisády byl vyložen propustnou netkanou textilií zasypán šedým štěrkem - kačírkem. Osadili jsme na okraji areálu informační tabuli s údaji o menhiru a o megalitické kultuře - dodal jsem text i fotografie, mimo jiné je zde poměrně vzácná mapa souvislostí autora Milana Špůrka. Nakonec došlo i na doplnění místa košem na odpadky s dřevěným obalem přírodní barvy a odpovídajícmi lavičkami. Na zajištění pravidelné údržby zeleně okolo menhiru a prostoru uvnitř palisády (sekání trávy, odstranění divokých výhonů u paty lípy, občasné dosypávání kačírku dovnitř palisády, odstraňování listí) budu dohlížet sám, nebo požádám obec.
Menhir se tak dočkal důstojného okolí a byl vyslyšen vzkaz jeho stavitelů, aby kameni byla prokazována patřičná úcta. Místo se jistě stane oblíbeným cílem vycházek obyvatel nové zástavby a posílí jejich pocit sounáležitosti s obcí. Menhir také přitáhne pozornost přespolních návštěvníků a lovců megalitů…
