Menhiry Javorníku - Agrimonrixův průvodce magickým lesem
Šumava ukrývá ohromnou magickou sílu, která od pradávna přitahuje specifické obyvatele i návštěvníky. Ty, které láká nejen klid lesních samot, ale i tajemno a divoká příroda hor. Jakoby se zde stále nacházel duch Keltů, kteří, okouzleni zdejšími kopci a jejich výhodnou polohou, na Šumavě již od 6. století př. n. l. budovali svá hradiště. A není divu. Keltové ctili přírodní síly a úctu vzdávali horám, studánkám, řekám, stromům či hájům. Svoji roli v jejich náboženství a chápání světa hrály i kameny.
„Úcta prokazovaná kamenům se totiž v dávných dobách dědila. V časech do neurčita vzdálených je kdosi vyhledal a třeba i upravil, někdy přemístil a osadil – a pak se už náboženský obdiv setrvale přenášel z jedné kultury do druhé, a to až dosti dlouho do středověku," prozrazuje Anna Bauerová v knize Zlatý věk Keltů v Čechách.
Již v prehistorických dobách lidé vyhledávali a usazovali obrovské a těžké kameny do míst, které jim někdo (nebo snad něco?) určil... „Menhir, zasazený do země na jiném místě, než odkud pochází, tak může vyzařovat nepatrnou elektromagnetickou anomálii, která se projevuje v jeho bezprostředním okolí. Říká se, že menhiry mají mezi sebou určitý druh komunikace a čas od času se s námi snaží navázat spojení. Mají snad v sobě zakódovaná nějaká pravěká poselství?“ ptá se Věra Rubínková v knize Šumava ještě tajemnější.
Autoři knihy Skrytá česká historie se pak domnívají, že „kamenným sloupem lze ,napíchnout´ podzemní žílu podobně, jako akupunkturní jehlou energetickou dráhu na lidském těle, a vyvolat tím požadovanou reakci v krajině“. To je, ostatně, předmětem umění geomancie, jejímiž představiteli u nás jsou právě Pavel Kozák nebo slovinský esoterik Marko Pogačnik.
Javornická vrchovina je předhůřím hlavního hřebene Šumavy. Její malebnost vyniká zejména ze severu, od Strašína. Výchozím bodem pro pěší výlety po lesích Javorníku je obec Javorník, ležící ve výšce cca 950 m n.m. Z obce je na kopci vidět rotunda, která je nositelem energie hory. Podle psychotronika Pavla Kozáka zastupuje rotunda Javorník i jako průsečík silových přímek. Hora sama je plochým sukem 1 km západně od zmíněné obce. Zatímco jižní a jihovýchodní svahy hory jsou více či méně kulturní krajinou, na severním a severozápadním úbočí se noříme do tajemného hvozdu, bloudíme mezi kamennými moři. Je možné, že právě zde bylo magické území nejen Keltů, ale i jejich předchůdců… Právě na této straně Javorníku se nalézá celá řada stojících kamenů. Jen se zde, poutníče, nenech zastihnout tmou!
Agrimonrix
Fotogalerie: 
