Zakletá panna

Odedávna jitřil fantazii obyvatel Lounska velký křemencový kámen vztyčený při polní cestě z Března do Malnic. Venkované jej nazývali „Zakletá panna" a běda prý tomu, kdo by se pokusil o jeho přemístění či poničení. Však se také jeden sedlák, podle pověsti asi před sto padesáti lety se zlou potázal! Dvěma páry nejsilnějších koní odtáhl kámen před svůj dům, kde si z něj udělal sedátko. Jeho hanebný čin nezůstal bez odplaty. Od toho okamžiku začaly jeho krávy dojit krev místo mléka a po několik nocí se kolem kamene sbíhali z širokého okolí psi a žalostně vyli. Pod tlakem těchto neblahých znamení se hospodář nakonec rozhodl vrátit kámen na původní místo. Sám byl velmi udiven, že k transportu nazpět mu bohatě postačilo již jen jediné koňské spřežení... Dnes už „Zakletou pannu", mnohými považovanou za menhir, budete na původním místě hledat marně. Při rozšiřování silnice v roce 1985 jí hrozila zkáza, a tak, navzdory kletbě, byla přemístěna podruhé. Tentokrát však nikoliv párem koní, ale pomocí jeřábu, který kamenný monolit odvezl do zahrady žateckého muzea. Později došlo i na jeho slavnostní vztyčení. Iniciátorem celé akce byl Jaroslav Helšus z Loun, který se tehdy „megalitickými památkami" intenzivně zabýval. Kupodivu, dávná hrozba se nevyplnila a muzeum nepostihlo nic neblahého, co by bylo možno dávat za vinu přemístěnému kameni. Kromě výše zmíněné pověsti však už o tomto podivuhodném exponátu nelze říci takřka nic. Kdysi se kolem kamene kopalo, ale v jaké době byl do země usazen, se zjistit nepodařilo. Ačkoliv už roku 1926 napsal archeolog Albín Stocký, že „Pravých megalitů v Čechách není!", přichází do žateckého muzea za „Zakletou pannou" stále mnoho těch, kteří jsou přesvědčeni o opaku badatelova tvrzení. Na požádání si můžete menhir prohlédnout v zahradě muzea. (text Regionální muzeum K. A. Polánka v Žatci)

Zakletá panna
Zakletá panna
Zakletá panna
Zakletá panna
Zakletá panna
Zakletá panna