Špičák u Kounova – posvátná krajina
Severně od Kounova, na počátku vrchoviny Džbán, se tyčí homole kopce Špičák, vysoká 490m. Na severovýchodním úpatí této záhadné hory najdeme rozsáhlý lesní areál, ve kterém parta nadšenců postupně odkrývá kameny, jež mohly být pravěkými menhiry.
Od roku 2011 vyprošťují z hlíny a jehličí kamenné monumenty. Pokud jim intuice napoví, některé z nich vztyčují do svislé polohy – tak, jak tu mohly kdysi stát. Geolog Václav Cílek se domnívá, že oblast kolem Kounova a jeho kamenných řad mohla představovat monumentální pravěkou ceremoniální krajinu, a to možná jedinou svého druhu na území České republiky. Zhruba dva kilometry jihovýchodně od Špičáku se totiž nachází keltské hradiště Rovina a další dva kilometry stejným směrem známé kounovské kamenné řady. Vydáme-li se z kopce na opačnou stranu, tedy směrem na severozápad, objevíme opět přibližně po dvou kilometrech Nečemické kamenné řady a kousek od nich keltské hradiště Výrov. Taková koncentrace kamenných monumentů, navíc ve známém Špůrkově slunovratovém směru, nemůže být náhodná.
O existenci špičáckých kamenů jsem se dozvěděl z knihy Hany Jakovcové Lovci menhirů počátkem roku 2015 a ihned jsem se rozhodl oblast navštívit a udělat si obrázek o této krajině, a znovu pocítit, co vyzařuje kámen napřímený a usazený lidskou rukou.
Na knihu jsem narazil náhodou při hledání nějakých informací o tom, jaké menhiry mi ještě u nás unikly. Zhltl jsem ji takřka na posezení, vyrazil na místo samé, a zanedlouho se s „lovci" také seznámil. Autorka Hana Jakovcová je nenapravitelná romantička, ale také neúnavná pracantka. Ona- vůdčí osobnost partičky nadšenců a zároveň obratná spisovatelka - a její proměnlivá společnost lesních bratří totiž nedělá nic menšího, než že odkrývají patrně po tisíce let skrytou megalitickou svatyni na Rakovnicku! Hanka však o tom píše tak obyčejnými slovy, jako by odkopávání kamenů představovalo tu nejpřirozenější lidskou činnost. A je to skutečně tak - pokud by se lidé zabývali péčí o kameny a les, ubíral by se svět jinam, než kam se dnes řítí... Hana říká, že se měla narodit v jiném století - asi ano, ale ti, kdo patří do jejího světa, a při spatření podlouhlého kamenného kolosu se jim rozbuší srdce, si autorku a její bratrstvo spolehlivě najdou. Je možné, že si zdejší „lovci menhirů" neuvědomují, jaký dosah jejich činnost má! Dnes, v roce 2015, mít hledání a vztyčování kamenů jako hlavní náplň volného času, bez jakékoli slabosti pro televizi, módu nebo politiku, to je doslova překlenutí věků do doby kolem roku 2000 př. n.l., kdy mohly menhiry původně stát na Špičáku poprvé! Hanko, klobouk dolů! Posunout se jen tak s úsměvem na rtech o 4000 let zpět, aniž tzv. civilizace na vás zanechala jakoukoli negativní stopu? Tomu říkám nenechat se ovlivnit :-)!
Na lokalitu se dostanete, pokud se vydáte od kounovského nádraží severním směrem po silnici na Pnětluky. Asi po dvou kilometrech silnici křižuje modrá turistická značka. Následujte ji vlevo, a brzy už narazíte na dřevěné ukazatele směrem ke „Stezce". Jedná se o trasu k postaveným i ležícím kamenům Špičáku, a dovede Vás až k jakémusi duchovnímu centru oblasti, kterým je pro místní hledače skupina kamenů, zvaná Nebe. Tomu vévodí krásný stojící menhir nazvaný Princezna. Na svahu Špičáku poblíž je řada Osudová.
Dalšími dominantními kolosy jsou Král, Velryba, Orel a UFO... Ale nechte se unést dobrodružstvím vlastního objevování – na spoustě dalších neoznačených míst tady v skrytu stromů najdete nová a nová kamenná překvapení, ležící i stojící. Okolí každého odhaleného balvanu je přitom zpřístupněné a zbavené klestí – to svědčí o ohromném množství práce, kterou má parta za sebou, a která ji přitom naplňuje...
„Kameny skutečně vnímám jako své děti a Špičák jako takový jako své ‚dílo'. Ve smyslu obnovení, pochopitelně. Kdysi ho vytvořil někdo jiný a nikdo samozřejmě neví, jak a proč. Já vycházím ze svých pocitů, které mají jádro v srdci."
Hana Jakovcová, Lovci menhirů 2
Agrimonrix
Fotogalerie: